no ze sebe by svině pokusného králíka nudělali, zjistili totiž že na krysách nemohou testovat, protože na ně to působí jináč než na lidi
horší situace nastane tehdy, když to do nezletilého cpou a ten pak díki nim ochrne a u soudu se jen obhájí tím, že v oblasti nemoci kterou danný pacient údajně trpí se toho moc neví, takže se neléčí ale dělají pokusy, jo dělali je na mě
aniž by si vyslechli všechno co chci říct a vidí ve mě paradoxy, tak například když se podívám do země oni si myslí že se cítím nejistě a na zhroucení a chci zmizet
ale já ve zkutečnosti přemýšlím nad tím jak je nezabít
jednou jsem si takhle dokonce představovala i místo v obličeji kam uhodím a přesně tak jak to dělají mistři bojových umění:D tak že veškerou váhu a sílu těla přeneseš do jednoho místa na toho psychyatra ale zavřeli by mě za to do klece, což mi připomíná laboratorní krysu, s tím rozdílem že ona je zvyklá srát na takových místech:D
dokud nebudu nebezpečná sobě, nebo ostatním a ve zkutečnosti dokud se to nepotvrdí tak mi již nemůžou nutit léčbu, která se rovná ztrátě zaměstnání což se rovná základ,
ůplně zapomínají co je nejdůležitější
jejich mozky degenerují špatným směrem,
já ti řeknu co jsou to za lidi,
a jestli to teď čtou tak mi věř, že někteří z nich pravděpodobně pocítí pocit viny i když jsou učeni ho nemít, což jde mimo zákon spravedlnosti si myslím:D
dejme tomu že je to ona, netrpí žádnou duševní poruchou, anebo ji jí špatně neurčili,
důvody proč chce být psychyatr jsou následující např, jednou pomohla kamarádce dostat s závislosti drog a ihned si začne věřit
ono stačí aby někdo z rodiny onemocněj duševní poruchou a ona nepoznala co je to doopravdy psychyatrie a bude chtít být psychyatr pokud měla toho člověka ráda a chce mu pomoci
je to většinou člověk, který se řídí zákonem čr a bere ho jako samozřejmost,
bere jako samozřejmost to, co jí říkali většinou to bývají hodní rodiče, protože kdyby nebyli nemusela by se ani snažit a zavřeli by ji na psychynu kvůli psychyatrickým předsudkům, které mi již naštěstí nemusejí lézt na nervy a ničit je zbytečně,
po prvním případu, dejme tomu že bude vážnější pocítí depresi, pomyslí na to, jestli si nemá vzít antidepresiva nebo něco aby tam mohla dál pracovat
pokud se nevzchopí tak odejde z práce, ale většinou to bývají uvnitř ti, kteří půjsou i přes nepříjemnosti, protože si myslí, že když si jednou něco řekli tak to musí za každou cenu dodržet,
nakonec dospějou do fáze robota, jehož pocity vyjdou napovrch až se zavřou dveře
ze začátku až pzná co všechno obnáší psychiatrie považuje své zkušené kolegy zpočátku za bezcitné a metody za trestu hodné,
to netrvá dlouho, později je z nich ten zkušený, zaslepený a řídící se jen pravidly, která jsou stejně jen v zkoumání, s pocitem že jiné cesty není a že se pro to aby lidé netrpěli něco dělá
ale pak přijde člověk jako já, podle pohledu vypadám na vraha se skolny k sebelítosti a je to
mám přesně ten jejich výraz, nebo těch co nemají svědomí,
víte ale já mám takový ksicht od narození,
nic na mě není vidět,
pokud nedostanu záchvat smíchu:D
pak si začnou myslet, že mám sklony k sebevraždě a alou do hrobu, začnou ti nutit prášky nejvíce ti dejme tomu zkušení:) z kterých brat je nauděláš maturitu, nebudeš chodit do práce, můžeš se vysrat na všechno a ještě se ti k tomu nebude zdát nic co by dávalo smysl,
jako se třeba z těch sfinst zdávalo mě, zdávalo se mi například že klika sedí v klobouku a pak si začne poletovat,
opravdu jsem si přála mít svoje pravý sny, možná osamocený, jindy horrový ale zkutečný
sny ze zkutečnosti,
kvůli nim sem spala víc a ještě do nestálo za nic jen za nepochopení a utrpení,
navíc v tom snu byly všude nějaký růžovo řvavě červený řvavě řervený a žlutý kaňky a ještě k tomu to bylo odporné a hrála mi k tomu něco co se tvářilo jako hudba
ale bylo to spíš jako její umírání byla nedokonalá a ztrácela se až to ve mě zbuzovalo agresivitu,
jako by nic nemělo konec,
vysadila jsem dostala zimnice,
ale pak jako by odešli všechny problémy, těmi mými posledními problémy byla špatná diagnóza,
mě je jedno že nemůžu pracovat u policie, ale proč mi to nikdy neřekli?
to si mám jako zjišťovat sama, další špatná diagnóza myslí si, že já jsem ten typ kterému je líp když neví co se kolem něj děje,
jenže já vidím všechno a nikdo mi to neřekne dokud se nezeptám a to je víc než deprimující
a to si myslím, že by o tom měli vědět, jak jim to mohlo uniknout,
a každému,
každý ve mě viděl jinou nemoc,
každý z nich mi jen způsoboval problémy a vyhrožovali zavřením na psychynu, teď nemůžou odešel jim jeden pokusný králík, mají smůlu odešel ten zajímavejší, vypadající jako zcela běžný případ,
víte co?
začněte přemýšlet jinak, já si myslím, že psychiatři by měli být do jisté míry paranoidní a za žádnou cenu to nedávat najevo, ale mě to přijde jako chodíví učebnice která jen vykonává pokyny co se naučila, ani se nedívím že co se týče léčby psyhcycky nemocných se daleko nepokročilo, když je to v rukách farmacie
Přidat nový komentář