Bitva o poslední zub

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

Protefix fixační podložka dolní zuby 30ks

SKLADEM

142 Kč

Do lékárny

Stárnutí zubů

Při stárnutí provází člověka spousta změn. Jsou to kvalitativní i kvantitativní změny smyslů, paměti, trpělivosti, nálad, tolerance, zručnosti, obranyschopnosti, účinnosti a výkonnosti trávicího systému, oběhového systému atd., poměrně ponurý seznam nepříjemných problémů. S nimi jdou ruku v ruce i změny na zubech a ostatních tkáních dutiny ústní.

Příznaky přibývajícího věku viditelné v ústech:

• změna barvy zubů – postupné zbarvení do žlutého odstínu (vliv kávy, čaje, vína, kouření)
• opotřebení zubů – ubývání skloviny na kousacích plochách stoliček a třenových zubů,
  tj. zadních zubů a na řezacích hranách předních zubů (vliv kyselin z potravin a nápojů)
• klínovité defekty v krčkové oblasti zubů, vyšší výskyt krčkového zubního kazu
• vyšší výskyt viklavosti zubů
• putování zubů – ztráta vzájemného kontaktu (vytváření mezer mezi zuby)
• prodlužování zubů (relativní) – ústup dásní (atrofie parodontu)
• ztráta zubů – díky komplikacím zubního kazu a parodontitidě
• projevy celkových nemocí a léků na sliznicích dutiny ústní (například ztenčení sliznic, kvantitativní i kvalitativní změny vlastností slin)
• změny na hřbetu jazyka – různé podélné rýhy a žlábky, které jsou považovány v současné době za ekvivalent vrásek na pokožce
• změny na ústní spodině – vyšší výskyt rozšířených žilek pod jazykem, které připomínají varixy (křečové žíly)
• ztenčení (atrofie) ústních sliznic

Je možné se na tyto změny nějak připravit, předejít jim?

V řadě případů ano! Zubní lékaři mají na tyto otázky jednoduchou odpověď: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš!“.

Podceněná prevence

Kdo se v mládí nenaučí pečovat o svoje zuby a neosvojí si správné návyky ústní hygieny, ten nejspíš skončí jako ústní invalida, jak označují lékaři pacienty s celkovými náhradami chrupu. Ani potom se ale nevyplatí prevenci podceňovat…

Prevalence bezzubosti ve věkové skupině 65 až 74 let je v jednotlivých evropských státech udávána poměrně široce od 16 do 60 %. V České republice byl podle epidemiologické studie Ústavu klinické a experimentální stomatologie (nyní Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN) v roce 2003 výskyt bezzubosti u pacientů ve věku od 65 let 21 %. Novější data bohužel nejsou k dispozici.

K hlavním příčinám bezzubosti patří parodontitida, zubní kaz a jeho komplikace. Alfou a omegou prevence ztráty zubů je proto důkladná a důsledná ústní hygiena. V celém procesu ústní hygieny je naprosto zásadní mechanické odstraňování nánosů zubního mikrobiálního povlaku (zubního plaku), nejlépe dvakrát denně po jídle. To platí pro celý život člověka a pro všechny situace v ústech, tedy i pro pacienty s můstky, částečnými snímatelnými protézami nebo s náhradami kotvenými na implantátech.

Čtěte také: Parodontitida - zákeřné onemocnění chrupu se možná týká i vás

Péče o zubní náhrady

Mechanicky čistit se musí také zubní náhrady. Například aby se zabránilo vzniku chronické mykózy v ústech, která ohrožuje zejména diabetiky, doporučuje se náhradu večer pečlivě vyčistit a nechat přes noc oschnout (kvasinky nemají sucho rády), ráno ji asi na 10 minut ponořit do čisté vody a vložit do úst. K čištění náhrad je vhodný klasický zubní kartáček nebo kartáček určený speciálně k čištění protéz, může se použít běžná zubní pasta nebo i obyčejné mýdlo. Tablety k čištění protéz nenahrazují mechanický proces čištění, mohou být maximálně jeho doplňkem!

V případě částečně snímatelných náhrad je situace složitější. Vedle hygieny snímatelných protéz se nesmí zapomínat ani na zbývající zuby v ústech. Ty bývají navíc často opatřeny korunkami, můstky nebo dalšími pomůckami a mechanizmy, které pomáhají s opěrnou a stabilizační funkcí protézy. Pro čištění korunek a můstků se doporučuje použít kromě klasických kartáčků také mezizubní kartáčky nebo speciální druhy zubního vlákna a zubní pastu, nejlépe fluoridovanou. Pokud má člověk v ústech vlastní zuby (třeba jen jeden poslední a opatřený korunkou), prevence zubního kazu by mu neměla být lhostejná.

Čtěte také: Autotransplantace zubu vám může zachránit úsměv

Úprava životosprávy

Protože hrozí vyšší výskyt krčkového zubního kazu, který významně podporuje i složení stravy, senioři by měli omezit příjem sladkostí (zejména jejich lepivých forem). Zvláště rizikové jsou zkvasitelné cukry (např. řepný, ovocný, mléčný) a některé škroby – jejich racionální konzumace hraje v prevenci zubního kazu (a také mykotických onemocnění ústní sliznice) důležitou roli ve všech věkových kategoriích.

Kyseliny v potravě (zejména citrusy a kyselé ovoce včetně jablka, džusy, okyselené šťávy a kolové nápoje) mají zase negativní vliv na povrch skloviny a zuboviny, který naleptávají (vznikají tak zvané eroze). Preventivně se proto doporučuje neutralizace kyselin pitnou nebo speciální ústní vodou. V tomto procesu mohou pomoci i žvýkačky bez cukru, které podporují tvorbu slin, a tím zlepšují čištění povrchu zubů, neutralizaci kyselin i remineralizaci začínajícího zubního kazu. Čištění zubů není v tomto případě ideální varianta, protože není dobré čistit si zuby hned po snědení nebo vypití něčeho kyselého, ale až tak za půl hodiny.

Následky ztráty chrupu

Podceněná prevence tedy může způsobit až úplnou ztrátu chrupu. Úbytek alveolárního výběžku čelisti (část čelistní kosti, v které jsou upevněny vlastní zuby) pak vede spolu
s dalšími rozměrovými změnami k typickým stařeckým rysům obličeje – rty vpadlé do úst, vrásky na rtech, změněné pohyby rtů, u pacientů, kteří nepoužívají celkové náhrady, zmenšení dolní třetiny obličeje (při přiblížení čelistí se brada ocitne až u nosu).

Navíc účinnost celkové náhrady je ve srovnání s vlastním chrupem na maximálně 40–60 %, síla při kousání je u lidí s úplnými protézami 5–6x menší než u plně ozubených lidí. Nepomohou ani prostředky pro zvýšení přilnavosti celkových náhrad, které pouze stabilizují náhradu v ústech, ale neumožňují přímé ukusování tuhého sousta předními zuby náhrady.

Násobení rizik

To však není zdaleka všechno, co může mít zanedbaná ústní hygiena na svědomí. Když se totiž spojí s nadváhou, nedostatkem pohybu a kouřením, mnohonásobně zvyšuje riziko infarktu a dalších civilizačních onemocnění. Ano, tyto rizikové faktory se nesčítají, ale násobí! Například lékařská studie publikovaná v prestižním odborném časopise British Medical Journal, která srovnávala zdravotnické záznamy 11 tisíc Skotů v průběhu 8 let, potvrdila, že kdo ústní hygienu zanedbával, měl o 70 % vyšší riziko srdečních onemocnění a problémů.

V ústní dutině se nachází spousta užitečných bakterií, ale i takové, které když se přemnoží, mohou způsobit infarkt. Musí se proto pravidelně odstraňovat. Jinak časem vznikne chronický zánět dásně a z něj pak za další čas parodontitida. Pokud pacient ignoruje i tu, zuby se začnou uvolňovat, mikroby a patogenní látky putovat z úst krevním řečištěm po těle a škodit
i v nejvzdálenějších částech organizmu. Proto může zubní plak urychlit také cukrovku 2. typu, nemoci plic a jater, reumatickou artritidu nebo způsobit předčasné porody.

Čtěte také: Zuby ovlivňují zdraví celého organismu

Pokud jde o riziko infarktu, čeští kardiologové patří ke světové špičce, takže pravděpodobnost přežití infarktu u nás je hodně vysoká. Přesto Češi nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy. Ze statistik zdravotnické ročenky vyplývá, že v roce 2015 šlo o více než 40 % veškerých úmrtí, například infarkt myokardu zabil téměř 5 tisíc lidí, selhání srdce bezmála
4 tisíce a přes 20 tisíc lidí zemřelo na dlouhodobější srdeční onemocnění. Mnohem jistější a rozumnější, než čekat na zázrak, proto bude také důsledné čištění zubů a pravidelné prohlídky u zubaře.

MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA, Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Zdroj: www.sduz.cz