Když se na začátku 80 let začala objevovat mezi homosexuály ne častá forma kožní rakoviny, nikdo neměl ponětí, že začíná nová epidemie virového onemocnění, která zachvátí do konce milénia víc než 50 milionů lidí po celém světě.
Příznaky – od nákazy k onemocnění AIDS
Od momentu nákazy virem HIV do vzniku onemocnění AIDS obvykle uplyne různě dlouhá doba. Jak dlouhá, závisí na mnoha faktorech. Není jedno, jestli je organizmus hostitele zakonzervován kouřem a alkoholem nebo hýčkán bio potravinami s dostatkem odpočinku. Kromě výživových návyků je důležitá i psychická pohoda a přítomnost jiných onemocnění v předchorobí.
Inkubační doba nebo tzv. hluché období trvá od nákazy do objevení se prvních příznaků, přibližně 3-8 týdnů. Jejich nástup, neboli akutní HIV infekce nepřichází u všech infikovaných. Jenom zhruba polovina z nich má obtíže silně připomínající chřipku nebo infekční mononukleózu. Pominou bez jakékoliv léčby stejně jako skutečná nekomplikovaná chřipka nebo infekční mononukleóza a nemoc se přehoupne do polohy mrtvého brouka, do stadia, v kterém se nevyskytují žádné obtíže. Jediným vodítkem může být generalizované zvětšení lymfatických uzlin (generalizovaná lymfadenopatie), které není nijak povzbudivým znamením. S ní má totiž pacient špatnou vyhlídku.
Další stadium je už charakterizované nástupem obtíží z přítomnosti různých onemocnění. Nazývá se symptomatická fáze HIV infekce anebo AIDS. Se selháváním základních funkcí imunitního systému nehrozí jenom ztráta ochrany před škodlivými podněty zvenčí a tedy ztráta ochrany před infekčními nemocemi. I v těle samotném se nacházejí různé poškozené, mrtvé, nebo dokonce rakovinové buňky, které je úkolem imunitního systému rozpoznat a zneškodnit. Samotný virus tedy nezpůsobuje infekční nebo rakovinové onemocnění. Tyto tzv. oportunní infekce a nádory vznikají až na základě likvidace imunitního systému napadeného virem a jsou charakterizovány prudkým poklesem CD4 lymfocytů. Spolu s postupným celkovým chřadnutím organizmu vytvářejí obraz rozvinutého AIDS.
Infekční onemocnění a AIDS
Se stadiem rozvinutého AIDS se spojují určité typy infekčních onemocnění neboli oportunních infekcí, které se s vývojem nových léčebných metod mění. V počátcích byl největší hrozbou kvasinkový zánět plic (pneumocystová pneumonie)i jiné plísňové a virové onemocnění (mozková toxoplasmóza, opakované infekce herpes simplex). Dnes je v popředí tuberkulóza, protože její původce Mycobacterium tuberculosis se přizpůsoboval měnícím se podmínkám a antibiotické léčbě. Výsledkem jsou na antibiotika rezistentní kmeny.
Nejčastější infekce provázející AIDS:
- zánět plic způsobený kvasinkou Pneumocystis carinii,
- toxoplazmový zánět mozku,
- infekce způsobené virem Herpes simplex, stejným virem, který u lidí s normálně fungujícím imunitním systémem vyvolává opar na rtech: herpetický zánět průdušek, plic, jícnu, konečníková infekce,
- opakované salmonelové infekce,
- infekce způsobené cytomegalovirem,
- různá plísnová onemocnění,
- tuberkulóza.
Ze zhoubných nádorů jsou pro AIDS typické:
- Kaposiho sarkom
- nádory z lymfatické tkáně – lymfom
- karcinom děložního hrdla
V období před objevem oportunních infekcí a nádorů se obyčejně vyskytují neurčité obtíže, které jsou prchavého charakteru. Záludností je, že se mohou připisovat pracovní vyčerpanosti, chřipce, pokaženému žaludku a podobně. Shrnout se dají pod pojem ARC a znamenají soubor projevů u HIV pozitivních lidí jako hubnutí, průjem, horečka, únava, pokles počtu červených krvinek, zvětšení lymfatických uzlin a podobně.
Přidat nový komentář