Sekundární prevencí nazýváme soubor prenatálních vyšetření, jejíž cílem je zjistit, zda se plod vyvíjí správně. Tato informace je důležití jak pro rodiče, tak i pro lékaře, kteří se budou po porodu o dítě starat.
Základem správné životosprávy je pestrá a vyvážená strava, dostatečný pohyb, psychická pohoda, pravidelný spánek a odpočinek. V období těhotenství a dokonce už v období před plánovaným otěhotněním je důležité omezit rizikové chování – konzumaci alkoholu, kouření, užívaní drog, stres či nevhodné stravovací návyky. Správná výživa může výrazně ovlivnit nejen správný vývoj plodu, ale také vývoj a zdraví dítěte po narození. Správnou stravou lze částečně předcházet např. předčasnému porodu, problémům s vývojem plodu, nízké porodní váze, snížené odolnosti vůči infekcím, problémům s poruchami pozornosti a schopnosti učit se.
Výživa před plánovaným otěhotněním
Lékařská veřejnost se shoduje na doporučení, aby nejméně tři měsíce před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní, dle indexu BMI optimální hmotnost
a pravidelnou, vyváženou a pestrou stravu. Žena by neměla otěhotnět po nevhodně sestavených redukčních dietách, např. beztukových, jednodruhových apod. Pokud žena netrpí potravinovou alergií nebo nemá jiné zdravotní důvody, neměla by ze svého jídelníčku zcela vylučovat některé potraviny nebo jejich skupiny. Nedoporučuje se dodržovat alternativní způsoby stravování, jako je veganství nebo frutariánství, které mohou být příčinou špatného nutričního stavu či podvýživy. V takových případech chybí tělu např. železo, které mimo jiné umožňuje dostačené okysličení mozku nenarozeného dítěte. Jeho nedostatek může vést k poruchám schopnosti učit se nebo zapamatovat si naučenou látku.
Význam jednotlivých živin v těhotenství
Smyslem zdravé výživy v těhotenství je vytvoření podmínek pro optimální vývoj plodu při zachování dobrého nutričního stavu matky. Vyvážená strava by měla obsahovat 30-35 % tuků, 55-60 % sacharidů a 10-15 % bílkovin. Lidský organismus potřebuje ke své správné funkci i vitaminy a minerální látky. V období těhotenství je to zejména vápník, železo, jód, zinek, vitaminy skupiny B, vitamin C, D a kyselina listová. Pro správné zažívání je velice důležitý dostatečný příjem vlákniny.
Kyselina listová
V období před otěhotněním i během těhotenství má klíčovou úlohu kyselina listová. Dostatečným příjmem kyseliny listové lze předejít až 70 % defektů neurální trubice plodu. Kyselina listová se podílí také na metabolismu omega 3 mastných kyselin, které mají zásadní význam při vývoji mozku, které chrání oběhový systém ženy i dítěte.
Tuky – nezastupitelná a neopominutelná složka ve výživě
Podle původu se tuky dělí na živočišné a rostlinné, které se dále liší obsahem různých mastných kyselin. Mastné kyseliny, jejich konkrétní zastoupení v daném tuku nebo oleji ovlivňuje výrazně jeho výsledné vlastnosti a případnou zdravotní rizikovost. Mastné kyseliny dělíme podle přítomnosti dvojné vazby na nasycené, které nemají v řetězci žádnou dvojnou vazbu, a nenasycené, tedy ty, co mají jednu a více dvojných vazeb. Nasycené mastné kyseliny patří většinou mezi rizikové, nenasycené naopak našemu organismu prospívají. Mastné kyseliny se dle délky řetězce dále dělí na krátké, středně dlouhé a velmi dlouhé. Stejně jako přítomnost dvojné vazby má i délka řetězce význam pro vlastnosti mastné kyseliny.
Pro srdce a mozek maminky i dítěte jsou potřebné esenciální mastné kyseliny (EFA). Označení esenciální znamená, že si je nedokážeme vytvořit nebo přetvořit z jiných a musíme je přijmout ve stravě. Zdrojem EFA jsou rostlinné oleje. EFA se rozdělují podle chemické struktury na omega 6 a omega 3. Jsou zdrojem dalších velmi potřebných mastných kyselin DHA a ARA, jež mají zásadní vliv na vývoj mozku a nervové soustavy plodu.
Kyselina linolenová je zástupcem skupiny omega 3. Jejím zdrojem je lněný, řepkový nebo konopný olej a margaríny z nich vyrobené, mořské ryby, rybí tuk, ořechy nebo vaječný žloutek. Tvorbu DHA z kyseliny linolenové (ALA) umožňuje již zmíněná kyselina listová.
Kyselina linolová je zástupcem omega 6 mastných kyselin. Jejím zdrojem je například sójový nebo slunečnicový olej. Zdrojem delší mastné kyseliny skupiny omega 6, tzv. ARA, je tuk sladkovodních ryb. Protože příjem ryb a rybího tuku není v naší stravě dostačující, je možné jej podpořit výživovými doplňky.
Tuky v těhotenství
Výběr vhodných tuků během těhotenství je naprosto zásadní. Současné výzkumy se shodují na tom, že esenciální polynenasycené mastné kyseliny, zejména omega 3, mohou napomáhat ke zlepšení hladiny cholesterolu v krvi, krevního tlaku nebo pravidelnosti srdečního rytmu. Příjem esenciálních mastných kyselin omega 3 a omega 6 je důležitý pro rozvoj nervové tkáně a mozku plodu. Byl prokázán vliv dostatečného příjmu omega 3 mastných kyselin na snížení rizika nejen možných budoucích srdečně-cévních onemocnění, ale i na riziko budoucích problémů se schopností učit se a soustředit se (poruchy ADHD). Podle posledních poznatků je potřebné sledovat dostatek omega 3 mastných kyselin ve stravě matky, protože těchto mastných kyselin máme obecně ve stravě nedostatek.
Které tuky ano a kolik
Denní příjem tuků by měl činit cca 75-80 g, což odpovídá třetině celkového příjmu energie. Poměr polynenasycených mastných kyselin omega 6 a omega 3 ve stravě by se měl pohybovat v poměru nejlépe mezi 4:1 až 5:1. Z výživového hlediska tomuto poměru nejlépe odpovídá olej řepkový. Dříve byl doporučován i olej olivový, který má poměr omega 6
vs. omega 3 sice mírně horší, asi 10:1, přesto je stále vhodnější alternativou živočišných tuků nebo kokosového či palmového oleje. Doporučené denní množství omega 3 a omega 6 mastných kyselin je obsaženo v cca 50 g (60 ml) řepkového oleje. Pro lepší představu: za předpokladu, že by byl řepkový olej jediným zdrojem esenciálních mastných kyselin, to představuje zhruba 4 polévkové lžíce.
Potraviny s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin omega 3 a omega 6
Kterých tuků se vyvarovat
Těhotné ženy by měly velmi omezovat zejména přísun tzv. transmastných kyselin z důvodu zvýšeného rizika vyvolání předčasného porodu. Denní příjem transmastných kyselin by se měl pohybovat do 1 % celkového energetického příjmu. Největším zdrojem těchto kyselin jsou některé druhy sladkého trvanlivého pečiva, trvanlivé listové těsto, polevy, náplně do sušenek a zákusků, některé pokrmy rychlého občerstvení a některé živočišné tuky.
Nežádoucí v nadměrné míře jsou i nasycené mastné kyseliny, které převažují v tucích živočišného původu nebo v kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji. Tento typ mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a podporuje ukládání tuku okolo vnitřních orgánů (vnitrobřišní tuk). Nasycené mastné kyseliny zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a předpokládá se, že toto riziko může být naprogramováno výživou již během raného vývoje dítěte.
RNDr. Pavel Suchánek,
Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, IKEM Praha
