Jedním z faktorů, který hraje roli v prevenci osteoporózy, je výživa. Chceme-li omezit riziko vzniku této choroby, nebo zpomalit její průběh, musí naše strava obsahovat nejenom dostatek vápníku, ale i dalších látek, důležitých pro zdravé kosti.
Obiloviny a pekařské výrobky provázejí náš jídelníček od nepaměti, i když je jejich konzumace ovlivněna různými trendy a módními vlnami. Jsou důležitým zdrojem sacharidů, mohou poskytovat důležité vitaminy, minerální látky a vlákninu. Na druhou stranu ale přijímáme jejich prostřednictvím větší množství soli a v některých případech i cukru a tuku.
„Pečivo má v jídelníčku své místo, důležitý je však jeho výběr a v neposlední řadě i konzumované množství,“ uvádí Mgr. Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy. Výběr pekařských výrobků by měl korespondovat s individuálními potřebami každého z nás. Bohatou nabídku bychom měli využívat k pestré skladbě našeho jídelníčku, to znamená střídat jednotlivé druhy.
„Stejně jako ve všem platí pravidlo umírněnosti, není tedy správné, aby pečivo bylo dominantní složkou jídelníčku. Správná volba při nákupu má dvě pravidla – vybíráme podle složení a preferujeme menší velikost,“ dodává Mgr. Starnovská.
Právě výběr pekařských výrobků není vždy úplně jednoduchý, což potvrzuje i prof. ing. Jana Dostálová, CSc., členka Fóra zdravé výživy:
„Poměrně dobře je možné orientovat se ve výrobcích balených. Výrobce musí na obalu vždy uvést surovinové složení, které je uvedeno v sestupném pořadí (na prvním místě je vždy surovina, které výrobek obsahuje nejvíce) a ve výčtu musí být všechny suroviny, které výrobek obsahuje.“ Na většině výrobků najdeme tabulku nutričních hodnot, která nám může výběr také usnadnit (např. i obsah cukru a tuku u jemného a trvanlivého pečiva). U nebalených pekařských výrobků je výběr složitější.
„Můžeme říci, že nutričně výhodnější druhy jsou tmavší, neplatí to však beze zbytku, protože se může jednat o výrobek, který je přibarvený (karamelem, častěji ale praženými obilovinami). V případě, že kupujeme nebalené pečivo či chléb, informace o složení by nám měl podat prodávající personál,“ dodává prof. Dostálová.
Odborníci se často setkávají i s tápáním veřejnosti v názvosloví jednotlivých výrobků – celozrnné, vícezrnné, speciální apod. jsou názvy, kterými mohou být výrobky nazývány pouze po splnění určitých podmínek.
Řada otazníků je také okolo lepku a bezlepkové diety, která je aktuálním módním trendem. K jejímu dodržování se přiklání i řada známých osobností, a to bez zjevné příčiny.
„V současné době dobrovolně vylučuje lepek ze stravy asi 1/3 Američanů v domnění, že jim bezlepková dieta pomůže zhubnout nebo vyřešit jejich zdravotní obtíže. Podobné snahy můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., člen Fóra zdravé výživy a dodává:
„Existují onemocnění, u kterých je bezlepková dieta základním léčebným prostředkem, často je při nich třeba dietu dodržovat celoživotně. Pokud se ale jedná o preventivní dodržování této diety, nepodařilo se vědecky prokázat, že by takovéto počínání mělo nějaký zdravotní benefit.“
Přečtěte si také
Celiakii lze předcházet již v prvním roce života dítěte!
