Mozkové mrtvice se na začátku špatně poznává

Pocit přeleželé ruky. Třeba i tak se mohou projevit první příznaky mozkové mrtvice. Mnoho lidí je podceňuje, a proto se k lékaři dostávají velmi pozdě. Na rozdíl od infarktu, kde rozhodují hodiny, u mozkové mrtvice, neboli iktu jde spíše o minuty.

Varovat by tedy měli slabosti končetin, až ochrnutí části, zhoršená citlivost poloviny těla, porucha řeči, kdy nemocný mluví z cesty nebo nerozumí, co mu říkáte. Objevují se také náhle vzniklé a jinak nevysvětlitelné závratě nebo pády, porucha ostrosti vidění nebo dvojité vidění. Příznaky se nemusejí objevit všechny najednou a také mohou přestat, aby se pak vrátili ve větší intenzitě.

Nejčastější příčinou mozkového infarktu je civilizační nemoc zvaná ateroskleróza. Cévy postižené touto nemocí jsou zaneseny, ucpávají se (aterosklerotické pláty se ukládají na vnitřní stěny cévy) a zabraňují průtoku krve. Zásadní vliv na vznik aterosklerózy má kouření, nadváha, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu v krvi a nadměrná konzumace alkoholu.

Klíčem k záchraně života je okamžitá odborná léčba. Bývá proto tragickou chybou uložit nemocného do postele a čekat, až příznaky odezní. Účinná pomoc může být poskytnuta pouze v prvních hodinách a nemocný musí být dopraven do nemocnice co nejrychleji, v ideálním případě do 30 minut.

Cévní mozkové příhody patří v Česku společně s kardiovaskulárními a nádorovými onemocněními mezi tři nejčastější příčiny úmrtí. Ročně tato choroba postihne až 30 000 lidí. Bez léčby umírá kolem třiceti procent pacientů v průběhu tří měsíců, dalších třicet procent zůstává trvale invalidních.

Pokud tedy u sebe nebo u někoho blízkého budete mít podezření, volejte rychlou záchrannou službu. Rozhodně nemá smysl jet k třeba k obvodnímu lékaři, jenom byste se zdržovali.