Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Některé léky na léčbu deprese, úzkosti, nespavosti a podobných stavů mohou předepsat také praktičtí lékaři. V lékárnách najdete i přípravky volně prodejné. Jsou to jak registrovaná léčiva (např. Persen tbl, Novo-Passit gtt, Guajacuran tbl), tak neregistrované tzv. doplňky stravy. Záleží ale na konkrétním stavu pacienta – někdy stačí krátkodobě užívat třeba třezalku, jindy se bez pomoci psychiatra a dlouhodobé terapie člověk opravdu neobejde. Praktický lékař vám jistě může předepsat vhodnou medikamentózní léčbu, ale je také schopen váš stav posoudit a případně vám doporučit návštěvu specialisty. Předepsat vám může léky ze skupiny hypnotik (léků navozujících spánek), anxiolytik (léků proti úzkosti) i antidepresiv.
Léčba úzkosti a léčba deprese se obvykle liší, jelikož se jedná o různá onemocnění s různou délkou terapie. Každá skupina léčiv přináší jiný klinický benefit a primárně jsou určeny pro terapii jiného stavu. Nicméně tato onemocnění mohou být u konkrétních pacientů vyjádřena různými příznaky (resp. obvyklé příznaky jsou v různé míře přítomny) nebo mohou být přítomny úzkostné stavy i depresivní porucha společně u jednoho pacienta. Pak lze oprávněně léčit pacienta jak anxiolytiky, tak antidepresivy.
Antidepresiva nejsou farmakologicky ani z pohledu úhrad zcela homogenní skupina: v ČR bylo v lednu 2015 hrazeno 22 různých léčivých látek obsažených v celkem 336 variantách (léčivých přípravcích o různých silách, lékových formách a velikostech balení). Ohledně možnosti předepisování lze obecně říct, že podmínky v celé skupině jsou nastaveny v současné době tak, že léčiva může předepisovat lékař jakékoliv odbornosti včetně praktických lékařů, nicméně u zhruba poloviny léků, které jsou novější, musí léčbu nejprve zahájit specialista (psychiatr, sexuolog, neurolog) a lékaře jiné odbornosti pak případně další léčbou písemně pověřit, tzv. ji na něj delegovat. Původně byla novější antidepresiva vázána pouze na specialisty; důvodem pro postupné uvolnění preskripce je jednak pokles cen a jednak ověření terapeutických vlastností v klinické praxi. S časem prověřenou bezpečností pak mohou léky předepisovat i lékaři jiných specializací. Tento postup je běžný u všech nových léků. U nejvíce používané skupiny tzv. „SSRI antidepresiv“ (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) došlo k rozšíření preskripce na praktické lékaře v letech 2004-2005. Tuto skupinu SSRI už tedy mohou pacientům nasazovat jak specialisté, tak i praktičtí lékaři.
Závěrem je třeba upozornit, že ačkoli je nutné mít na některé léky (např. ze skupiny hypnotik) předpis, nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Přečtěte si také
Ošetření během dovolené v zahraničí a následná refundace
