Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
A to vše pak vyvrcholí Štědrým dnem. Většina žen je tak utahaná, že je vlastně ráda, že ten Štědrý den už je za nimi. Ale netají se tím, že se moc těší na rozzářená očička svého vnoučka, až uvidí ozdobený stromeček a dárky pod ním. Pak mu určitě promine i to, že si uzobne o něco víc vánočního cukroví.
Vánočka, cukroví
Klasická česká kuchyně je energeticky velmi bohatá a o Vánocích dvojnásob. Snídaně se kolem vánočních svátků často neobejde bez tradiční vánočky. Čistá vánočka, připravená z vajíčka, tuku, mouky, vody a přiměřeného množství cukru není tou největší kalorickou bombou. Tu si připravíme v případě, když si vánočku vylepšíme rozinkami, čokoládou, oříšky a navíc si ji namažeme máslem a hezky pocukrujeme. Získáme tak vpravdě "slušný" energetický základ na celý den. Vedle klasické vánočky proto lze připravit i chutnou alternativu, kdy při výrobě zkombinujeme celozrnnou a klasickou mouku. Energetickou hodnotu vánočky můžeme snížit i použitím méně cukru do těsta a místo másla si ji namazat zavařeninou.Vánoční cukroví bývá zejména máslového původu a je tak velmi tučné a velmi sladké. Zdravější receptury využívají do těsta ovesných vloček či celozrnné mouky a ke slazení kandované ovoce. Bez tuku se při pečení cukroví sice neobejdeme, ale proč místo másla, které obsahuje cholesterol, nepoužít raději rostlinné tuky určené pro pečení?
Vlašské ořechy, buráky
Na vánočním stole nechybí vlašské ořechy, mandle, lískové ořechy či buráky. Tyto dobrůtky není třeba zatracovat. Nejenže napomáhají snižovat koncentraci špatného LDL cholesterolu a dalších krevních tuků, ale jsou také důležitým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na srdečně cévní soustavu a snižují riziko ucpávání cév sraženinami. Z důvodu vysokého množství tuku i u těchto dobrůtek bychom ale měli myslet na kalorickou hodnotu. A jíst je tedy střídmě.
Ryba a bramborový salát
Bramborový salát se ve většině domácností připravuje z brambor, zeleniny, vajec a na spojení se používá majonéza. Klasickou majonézu s procentním obsahem tuku můžeme nahradit stejně chutnou jogurtovou omáčkou, jejíž obsah tuku je 26 %. Můžeme si připravit i tzv. selský bramborový salát, jenž se ochucuje hořčicí, octem a rostlinným olejem. Pokud ze salátu navíc vynecháme vejce či uzeninu, nejenže snížíme energetickou hodnotu, ale chráníme se také před vyšším příjmem cholesterolu. I při přípravě polévky, ať už rybí, hrachové či jiné, můžeme zvolit méně kalorickou a méně cholesterolovou variantu. Energii snížíme přidáním pouze malého množství tuku a také způsobem zahuštění, kdy místo klasické jíšky použijeme strouhanou zeleninu či strouhané brambory.
Ryby bychom z jídelníčku neměli vypouštět vůbec. A to po celý rok. Jsou důležitým zdrojem jódu, vápníku, železa, zinku, selenu, B komplexu a vitamínu B12. Dva rybí pokrmy týdně jsou pro náš organismus nejvhodnější. Mnozí ale jedí rybu pouze na Vánoce a dělají z ní doslova kalorickou bombu. Tou je obalovaný kapr, smažený např. na sádle. Vhodnější je zvolit rostlinný tuk a po usmažení položit kapra na ubrousek, abychom se tak zbavili přebytečného tuku. Energetickou hodnotu obalovaného kapra můžeme snížit i tím, že obal, ve kterém se udržuje většina tuku, prostě jíst nebudeme.
Pozor na teplotu
Při smažení je nutné dodržovat také vhodnou teplotu. Teplota při smažení by neměla překročit 200° C, a podle některých odborníků by měla být dokonce maximálně 175° C. Nikdy bychom neměli smažit při teplotách, kdy se nad tukem objevuje modravý dým. Tuk po smažení bychom měli vylít a v žádném případě ho nepoužívat pro maštění pokrmů. Pokud fritujeme jen občas, je dobré olej z fritézy vylít a uskladnit v chladnu, temnu a bez přístupu vzduchu. Tuk, který byl již jednou zahřívaný, se rychle kazí a žlukne.
Žaludeční potíže
O Vánocích se mnozí tak přejedí a přepijí, že mají Žaludeční problémy a někteří dokonce skončí na pohotovosti. Odborníci na výživu proto doporučují jíst pomalu a během jídla třeba i hovořit. Žaludek dá mozku signál, že je plný, přibližně s patnáctiminutovým zpožděním. To znamená, že my si myslíme, že ještě můžeme sníst cokoli, ale ve skutečnosti už bychom měli přestat. Jestliže máme žaludeční potíže, měli bychom být v jídle raději střídmější. Nejčastěji nás o Vánocích provází plynatost a ta jde někdy ruku v ruce i se zácpou. Úprava jídelníčku obvykle potíže značně zmírní nebo úplně odstraní. Právě tučná jídla, cukry, kofein a alkohol, to všechno k plynatosti přispívá. Pokud nás rozbolí žlučník a my cítíme až nepředstavitelné bolesti, pak je lepší rychle vyhledat lékaře. Ke zmírnění žaludečních potíží mohou přispět některé bylinkové čaje, zejména z máty.
Deset tisíc kroků denně
Vánoční svátky a Silvestr bývají v nížinách často bez sněhu. Ti, kdo jedou na hory, mohou po dobrém menu vyběhnout na běžky a získané kalorie zase spálit. Ale v nížinách, kde sníh není, jsou nám běžky k ničemu. Pomůže i dlouhá procházka svižnějším tempem. Pokud ujdeme za den alespoň 10 000 kroků, což u dospělého muže znamená 8,5 km a u ženy 6,5 km, pak jsme udělali něco pro své zdraví. Kromě procházek můžeme navštívit i fitness centra nebo nejrůznější posilovny. Stále častější jsou i vánoční vyjížďky na kolech do přírody. Čím více sportu nebo jakéhokoli pohybu o vánočních svátcích budeme mít, tím lépe je v klidu a ve zdraví přežijeme.
Přidat nový komentář