Dvě ryby týdně ochrání vaši štítnou žlázu

V Evropě má nedostatek jódu polovina obyvatel. Česko se v roce 2002 zařadilo mezi země, které podle kritérií Světové zdravotnické organizace problém nedostatku jódu vyřešily. Některé skupiny obyvatel přesto mohou být ohroženy, hlavně těhotné a kojící ženy, které potřebují jódu víc - pro plod a pro kojené dítě. Jód je nezbytný pro normální vývoj mozku.

Lidské tělo obsahuje 20 až 30 miligramů jódu, z toho 80 procent je ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroxinu, které ovlivňují v buňkách rychlost látkové přeměny.

Vedle mořských ryb, mořských plodů a mořských řas je jód hojně obsažen v mléce, mléčných a masných výrobcích, obohacuje se jím také kuchyňská sůl, jódová sůl se dává třeba do pečiva a některých druhů sýrů.

Nedostatek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavou a zapomínáním, sklonem k depresím. Klesá plodnost a těhotné častěji potrácejí. Dlouhodobý nedostatek jódu může přispět k rakovině prsu a štítné žlázy. U dětí se zpomaluje duševní vývoj.

V Česku všichni novorozenci procházejí screeningem. Vyšetřovány jsou i ty těhotné, u kterých by mohl nedostatek jódu nastat. Plošný screening u těhotných v Česku není a podle gynekologů není nikde na světě. Dospělý potřebuje denně 150 mikrogramů jódu, těhotná až o 100 mikrogramů víc.

Podobně jako nedostatek, ani nadbytek jódu není podle odborníků pro zdraví dobrý. Přímořské národy si proti vysokým dávkám jódu z mořských řas vypěstovaly odolnost. Lidi, kteří nemají v pořádku štítnou žlázu, mohou vysoké dávky jódu přesahující 600 až 1000 mikrogramů denně dráždit a způsobovat jim dlouhodobé komplikace.

Pokud se v rodině vyskytly problémy se štítnou žlázou, nebo má člověk u sebe na tyto problémy podezření, měl by si dát štítnou žlázu vyšetřit a poradit se s lékařem o používání potravin a doplňků s jódem.