Několikaminutové znehybnění spojené s poruchou řečijsem měl před tím,než byl zjištěn uzávěr a .basilaris.Stalo se mi to v noci ,syn mě odvezl do nemocnice a tam jsem asi po cca 2 hodinách měl stejnou CMP.Asi za 5 dnů mi byla provedeno na angiolince vyšetření kde mi byl zjištěn výše uvedený uzávěr.Od této doby jsem do dnešního dne CMP neměl.Od r.1999(podzim) jsem chodil na vyšetření k neurologovi protože jsem míval pocity nejistoty (hlava , chůze).Ten mě poslal na sono karotid,kde mi bylo zjištěno zůžení cévy.Jestli toto vyšetření ukazovalo zůžení cévy a následně uzávěr a.basilaris,nebo zůženou karotidu na pravé straně ,to nevím .Naposledy jsem byl na sonu karotid asi v 4/2002 a bylo mi řečeno , že výsledek je stejný jako minulé vyšetření(že se to nezměnilo,je to stejné) Oxiphillin neužívám,nevím jaký postup použít(mimo přivolání sanity a to určitě v každém případě)jaké léky užít na zmírnění nebo možná zastavení nastávající CMP. Děkuji a přeji mnoho úspěchů v životě a v povolání.Velmi jste mi pomohla. Bsonek ivo
Cévní mozková příhoda postihuje i osoby produktivního a mladšího věku
Cévní mozkové příhody jsou druhou nejčastější neúrazovou příčinou úmrtí a ročně postihnou až milion Evropanů. V České republice je úmrtnost na cévní mozkové příhody ve věku do 65 let ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy dvojnásobná a dosahuje maxima u mužů ve věku mezi 49 a 65 lety. Statistiky uvádí, že jen v Česku umírá na cévní mozkovou příhodu každý den 32 osob. Četnost výskytu se zvyšuje s věkem, ovšem zatímco dříve se mozková příhoda týkala ve většině případů starších osob, dnes není ani mladý pacient výjimkou. Příčinou bývá často nezdravý životní styl.
„Kouření, nedostatek pohybu, tučná strava a u žen s poruchou krevní srážlivosti může být na vině i hormonální antikoncepce,“ vyjmenovává rizikové faktory MUDr. Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky v Praze.
Čtěte také: Pavla:Mozková mrtvice mi zabrzdila život tři měsíce před promocí
Cévní mozkové příhodě lze předcházet
K velmi častým příčinám cévní mozkové příhody se řadí ateroskleróza (cévy jsou ucpávány některými typy tuků a cholesterolu, které poškozují cévní stěnu ).
K preventivním opatřením se tedy řadí odstranění příčin aterosklerózy - změna v jídelníčku se snížením množstvím tuků, cholesterol a naopak zvýšením množství zeleniny, ovoce, luštěnin. Důležité je i dodržování pitného režimu a pravidelné fyzické aktivity. Zcela nevhodné je kouření. Ovlivnitelným rizikovým faktorem je rovněž vysoký krevní tlak, v případě pacientů s vysokým krevním tlakem hraje významnou roli jeho včasná diagnostika a následná léčba.
Čtěte také: 20 zajímavostí o mozku
Jak rozpoznat cévní mozkovou příhodu?
„Cévní mozková příhoda má často mnoho projevů neurologického původu, existuje i tzv. asymptomatická, tedy bezpříznaková mozková příhoda. Závisí na postižené oblasti mozku. Příznaky tak u jednotlivých pacientů mohou být velmi rozmanité, společné je však to, že jsou náhlé a vždy jde o závažný stav,“ zdůrazňuje MUDr. Libor Musil.
Mezi příznaky mozkové mrtvice patří:
- potíže s mluvením či porozuměním řeči – pacient se špatně vyjadřuje, hledá slova, je mu špatně rozumět, popř. nerozumí okolí, nejde mu číst či psát;
- slabost, náhlá necitlivost některé části těla, porucha hybnosti – nelze ovládat ruku, nohu (typická je porucha hybnosti horní a dolní končetiny na jedné straně těla), pacient zakopává, vypadávají mu věci, cítí se nemotorný, nemůže se usmát, má povislý koutek (mohou mu samovolně vytékat sliny), může ho brnět tvář;
- výpadek zorného pole, dvojité vidění
- závratě, problémy s chůzí, rovnováhou;
Americká společnost pro cévní mozkové příhody stanovila jednoduchý test pro diagnostiku základních projevů cévní mozkové příhody, jedná se o tzv. FAST TEST.
FAST TEST
F Face (tvář) - postižený má ochrnutou spodní část poloviny obličeje - povislý koutek ; požádejte postiženého, aby se usmál a ukázal zuby
A Arm (paže) - ochrnutí paže; poproste pacienta o natáhnutí rukou s dlaněmi otočenými vzhůru - postižená končetina klesá
S Speech (řeč) - narušená schopnost slovní produkce, obtížné porozumění řeči; či kombinace obojího - řekněte, aby postižený vyslovil jednoduchou větu
T Time (čas) - co nejrychlejší transport do zdravotnického zařízení.
Pokud postižený není schopen vyhovět prosbám popsaným výše, je nutné vyhledat odbornou péči. Akrostich FAST rovněž upozorňuje na další důležitou skutečnost, a tou je rychlost.
„Každou minutu zaniká obrovské množství nervových buněk a jejich spojení,“ upozorňuje MUDr. Libor Musil a dodává, že „skutečně zásadní je, aby byla pacientovi poskytnuta pomoc co nejrychleji. Jestliže je to možné pak, se pacientům podává trombolýza, tedy léčebná metoda používaná k rozpuštění akutního uzávěru některé z mozkových tepen, může být provedena pouze do 4 a půl hodiny od vzniku příznaku, další léčebné metody ještě za 6 až 8 hodin.“
Rozhoduje čas
Následky cévní mozkové příhody se odvíjí od rozsahu postižení, záleží také na tom, kdy je pacientovi podán lék. V případě ischemické formy příhody je podán lék na rozpouštění krevní sraženiny, v případě formy hemoragické jsou vyvíjeny léky na potlačení krvácení. Pokud je krvácení masivní, přistupuje se někdy k chirurgickému zákroku, jinak by mohlo dojít k otoku mozku. Škála následků je široká – od úplného uzdravení až po kóma nebo dokonce smrt. Mezi méně závažné následky patří lehké poruchy hybnosti jedné ruky či nohy, porucha citlivosti. Těžkým postižením je pak plegie (úplná ztráta hybnosti) jedné končetiny či hemiplegie (ztráta hybnosti pravé nebo levé poloviny těla). K závažným následkům patří rovněž poruchy řeči (schopnost mluvit, schopnost porozumět řeči), psaní a poruchy vědomí - jak úrovně , tak obsahu.
Čas není důležitým činitelem pouze v případě transportu do nemocničního zařízení, ale rozhoduje i při následné rehabilitaci. Nutno si uvědomit, že od okamžiku stabilizace stavu pacienta začíná dlouhodobý proces rehabilitace a nelze očekávat pokroky ze dne na den. Celková rehabilitace může trvat měsíce, ale i roky, někdy dokonce po zbytek života. Někteří pacienti zůstávají doživotně odkázání na pomoc druhých.
„Při rehabilitaci spolupracuje tým odborníků – lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a logopedi. Součástí multidisciplinárního týmu by měl být i psycholog a sociální pracovník. Cílem rehabilitace je pak dosažení co nejvyšší možné soběstačnosti a možnosti vést co nejkvalitnější život. Často se povede i úplná integrace pacienta zpět do zaměstnání,“ uzavírá MUDr. Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky v Praze, která se na rehabilitaci osob po cévní mozkové příhodě specializuje.
